V digitálním věku, kdy se děti i dospělí setkávají s lavinou informací, je schopnost rozeznat dezinformace klíčová. Tento výukový materiál je zaměřen na rozvoj kritického myšlení u žáků formou praktických, diskusních a tvořivých aktivit. Umožňuje dětem rozpoznávat manipulativní obsah, hodnotit důvěryhodnost zdrojů a chápat důsledky šíření nepravdivých zpráv. Výstupem je vlastní infografika nebo lapbook s tipy, jak nenaletět dezinformacím - řízená hlavním pravidlem ‚‚Důvěřuj, ale prověřuj!‘‘. Materiál je určen žákům od 10 let a je ideální pro projektovou výuku s přesahem do informatiky, mediální výchovy i občanské nauky.

Dezinformace jsou záměrně šířené nepravdivé nebo zavádějící informace, jejichž cílem je ovlivnit názory, chování nebo rozhodování lidí. Na rozdíl od běžných omylů nebo nepřesností mají dezinformace úmyslný charakter. Někdo je vytváří a šíří s konkrétním cílem, často manipulativním.

Ve výuce je důležité ukázat žákům, že:

• ne všechny informace na internetu jsou pravdivé nebo ověřené;

• zpravodajské články, titulky nebo obrázky mohou být upravené tak, aby vyvolaly silné emoce;

• rozpoznání dezinformace není vždy jednoduché, ale existují nástroje, jak ji odhalit (např. kontrola zdroje, autorství, data, jazyka, ...);

• sdílení neověřených informací může mít reálné dopady na jednotlivce i celou společnost.

Děti jsou dnes aktivními uživateli digitálního prostoru – sledují videa, čtou příspěvky, vyhledávají informace, sdílejí obsah. A i když často ovládají technologie velmi dobře, nemusí ještě mít vyvinuté dovednosti pro kritické hodnocení obsahu, který konzumují.

Mluvit s dětmi o dezinformacích je důležité, protože:

• nemají dostatek zkušeností s rozlišováním věrohodných a falešných informací;

• emočně zabarvený obsah je může snadno ovlivnit nebo vystrašit;

• jsou často cílovou skupinou manipulativních zpráv, zvlášť na sociálních sítích;

• naučí se přemýšlet samostatně, klást otázky a hledat ověřené odpovědi;

• formují si vztah k pravdě, zodpovědnosti a digitální etice.