Ne tak úplně, ale prostřednictvím navržených aktivit můžeme děti naučit algoritmicky myslet. V této sérii hravých aktivit se děti seznamují se základy algoritmického myšlení, prostorové orientace a programování, a to díky robotickým hračkám Bee-Bot a Blue-Bot.

Žáci krok za krokem plánují trasu, zadávají příkazy, opravují chyby a postupně přecházejí od fyzického ovládání k digitálním aplikacím a blokovému programování. Každá lekce podporuje kreativitu, týmovou spolupráci a schopnost řešit problémy, přičemž důraz je kladen na radost z objevování a smysluplné využití digitálních nástrojů už u nejmenších dětí.

Robotické hračky jako Bee-Bot nebo Blue-Bot nejsou jen zábavné. Jsou to skvělé nástroje pro úvod do informatiky a rozvoje digitální gramotnosti. Pomáhají dětem:

• chápat vztah mezi příkazem a výsledkem;

• učit se sekvenčním krokům a ladění chyb;

• rozvíjet logické a prostorové myšlení;

• spolupracovat při řešení úkolu - domluvit se, naplánovat, otestovat, opravit.

Výuka s robotickými hračkami je přirozeně propojena s hrou a pohybem. Učení probíhá skrze objevování a zkušenost, nikoliv pouhým výkladem.

Algoritmické myšlení neznamená umět rozdělit úkol na menší kroky, postupně je řešit, hledat chyby a zkoušet jiné cesty. Nejde o to, aby se z dětí stali programátoři. Jde o to, aby se naučily přemýšlet systematicky, logicky a tvořivě řešit problémy.

Tato dovednost se promítá do běžného života víc, než si možná uvědomujeme. Pomáhá nám při řešení každodenních problémů (Jak uvařit oběd? Jak se sbalit na výlet?), orientovat se v nových situacích (Nejde vše podle plánu? Zkusíme to jinak.), lépe porozumět složitým úkolům (Rozdělíme si problém na menší části, zvolíme si strategii, hledáme vzorce podobnosti...), učí nás spolupráci a komunikaci (Abychom mohli úkol naprogramovat ve skupině, musíme si nejprve vysvětlit, jak to má vypadat a kdo co bude dělat.), pomáhá nám budovat si zdravý vztah k technologiím (Místo pasivního uživatele se děti učí nástroje ovládat, tvořit s nimi, přemýšlet o tom, co a proč dělají).